www.utulek-kocky.cz

www.utulek-kocky.cz

www.utulek-kocky.cz

Něco o útulku:

 

Toulavé Tlapky
občanské sdružení na ochranu zvířat

Občanské sdružení na ochranu zvířat Toulavé Tlapky bylo založeno 21. srpna 2007 s cílem pomáhat opuštěným a týraným zvířatům, především kočkám a psům. Působíme zejména v Praze, ale svou činnost a depozita rozšiřujeme i do dalších částí republiky i mimo Středočeský kraj. Staráme se nejčastěji o zvířata odchycená na ulicích, nalezená, zraněná či týraná. Dále se jedná o kočky a psy od alergiků nebo odložené do útulku z důvodu stěhování. Psi i kočky jsou ubytováni v domácnostech našich členů a dobrovolníků, nemáme vybudovaný vlastní útulek. Pro opuštěná zvířata je zajištěna veterinární péče – očkování, odčervení a případná léčba, pro kočky i kastrace. Takto veterinárně ošetřená zvířata nabízíme k adopci novým majitelům. Snažíme se o osvětu – především uvědomovat majitele koček o nutnosti kastrací. Péče o zvířata je hrazena pouze z darů milovníků zvířat, na kterých jsou zvířata v naší péči závislá. Největší pomocí pro opuštěné kočky a psy je poskytnutí nového domova. K adopci nabízíme dospělé kočky, kocourky, koťátka, psy, feny, štěňata a další domácí zvířata. Z materiálních darů nejvíce oceníme kvalitní krmivo, dáváme přednost konzervám před granulemi (ale i kvalitní granule pomohou), potřeby pro kočky – především přepravky, plastové záchůdky či škrabadla, stelivo. Dále zdravotnické potřeby, ručníky, prostěradla, staré oblečení, deky atp. Uvítáme i dobrovolnickou činnost. Pomoc je potřebná i v oblasti dopravy, s propagací, sháněním sponzorů a další dobrovolné práce na počítači a na internetu – tisk, administrativní činnost. Děkujeme všem, kteří podpoří naší činnost či se přidají k naší snaze pomoci opuštěným zvířatům.

Naše kompletní činnost

Kde působíme
Naše organizace má sídlo v Praze. Přijímáme zvířata především z Prahy a v Praze máme také svá depozita a dobrovolníky. Mimo to se také staráme o kočky v okolí Českých Budějovic v jižních Čechách. Kočičky pak vozíme k nám do Prahy. Dále máme depozitum u Lovosic. Pokud však bude potřebovat pomoci i zvířátko z jiného regionu, pomůžeme pochopitelně i jemu. Nemáme tedy pevně stanovenou lokalitu, odkud smí zvíře být. Co se týče umisťování kočiček, vzdálenost bydliště budoucího majitele též nehraje roli, hlavní je, aby se měla dobře. Spoustu kočiček jsme umístili v Brně, Olomouci, Plzni i jinde. I dobrovolníky rádi přijmeme mimopražské. Naší hlavní činností je záchrana zvířat přímo z ulic., ze sklepů, zahrad a jiných prostor. Prostě pomáháme všem zvířatům, kteří přišli o domov.

Co děláme
Naše aktivity jsou značně rozsáhlé, avšak s jedním cílem – zamezit utrpení zvířat a spojit se ve spolupráci s co největším množstvím milovníků zvířat, a společně pak pomáhat trpícím tvorům a hledat pro ně co nejlepší zázemí a péči.

Jako občanské sdružení na ochranu zvířat se snažíme především zvířata chránit, aby nedocházelo k jejich utrpení. Snažíme se o osvětu a propagaci kastrací, o poskytnutí profesionální veterinární péče našim zvířatům a zajištění nových výborných domovů. Staráme se především o kočky, protože pro ně máme zajištěná depozita, a také proto, že tvoří nejpočetnější a nejproblematičtější skupinu mezi opuštěnými zvířaty. Dále také pečujeme o pejsky a další zvířata. Máme možnost poskytnout pomoc i týraným koním v omezeném množství i drobným hospodářským zvířatům. Nechceme patřit mezi jednostranné ochránce zvířat držící se bezhlavě svých názorů, které mohou více uškodit než pomoci, ale snažíme se o objektivní pohled na různé situace a jejich řešení a posouzení toho, co je správné, na základě toho našich zkušeností. Snažíme se vyřešit problémy zvířat a hlavně jejich příčiny a zamezit dalšímu utrpení.

Každý, kdo ublížil zvířeti, je parazitem tohoto světa.

Snažíme se sehnat prostory, které bychom mohli přebudovat na depozita – tedy místa, kde je možno dočasně ubytovat zvířata, jež se dostanou do naší péče, do doby, než proběhne nutné veterinární ošetření a umístění do péče nových majitelů. Vše opravujeme vlastníma rukama.

Pomáháme dalším organizacím a soukromníkům se stejným cílem. Spolupráce pak umožňuje nalézt pomoc pro mnohem větší počet potřebných zvířat a mnohem rychlejší možnost zajištění umístění.

Naši dobrovolníci roznáší propagační materiály, a shání tak další dobrovolníky, kteří pomáhají našemu sdružení. Postupně tedy rozšiřujeme naši organizaci o nové dobrovolníky, prostory a další aktivity v oblasti ochrany zvířat. Každé sdružení může fungovat jen tehdy, má-li dostatek dobrovolníků, prostor a finančních prostředků pro svou činnost. Čím více prostředků budeme mít, tím více zvířatům budeme moci pomáhat.

V péči o zvířata se zaměřujeme především na pomoc a léčbu těžce nemocným zvířatům. Náš kolektiv plní mnoho zkušených lidí a ve spolupráci s veterináři vracíme do života i zvířata, nad kterými byla dávno "zlomená hůl". Rádi pomůžeme i soukromým kočkám nebo psům.

Jak jsou naše zvířata ubytována
V současné době nemáme zatím útulek jako takový. Ani jako útulek nefungujeme. Jsme parta lidí, kteří se starají o nalezence doma a dávají jim lásku, péči, dočasný nebo trvalý domov. Fungujeme systémem domácích depozit, tzn. kočky jsou ubytované v domácnostech našich členů a dobrovolníků, kteří však mají omezené kapacity.

Co je to domácí depozitum?
To je soukromý byt, místnost, jiný prostor některého z našich dobrovolníků, který v něm dočasně ubytovává několik opuštěných koček nebo psů, než proběhne veterinární ošetření a umístění novému majiteli. Kočičkám je věnovaná individuální péče, možnost kontaktu s člověkem v domácím prostředí a lepší poznání různých charankterů zvířat. Je to vhodné i z hlediska oddělení zvířat proti infekcím. Kočičky nejsou shromážděny na jednom místě a tudíž je minimální možnost nákazy mezi sebou. Pejsci jsou též v domácnostech, vychováváni a učí se žít s člověkem, pokud jm to bylo v minulosti odepřeno. Od nás proto odcházejí zvířata, která jsou zvyklá tak, aby zvládla přemístění novému majiteli bez psychických obtíží, zvířata, u kterých je přesně známá povaha a zvyky.

Některá depozita jsou čistě domácí – tzn. zvířata jsou umístěna pouze v bytech našich dobrovolníků, a učí se tak žít s lidmi v takových podmínkách, do jakých budou posléze umístěna. Jiná depozita jsou uzpůsobena tak, že zvířata mají možnost výběhu do voliéry nebo ven a jsou oddělena z části od svých pečovatelů.

Karanténní klecPro nemocné nebo nově příchozí kočky máme zvláštní karanténu. Zvířata nedáváme všechna do jednoho prostoru, aby nedocházelo k šíření nemocí (virózy, paraziti). Máme několik karanténních klecí pro zvířata po operacích a v izolaci. Pro březí kočky máme také zvláštní. Jde většinou o protory v bytech dobrovolníků.

Pro ostatní zdravé kočky jsou místa v domácích depozitech všude. V posteli, na křesle, prostě s námi kočičky žijí jako naše vlastní. Depozita jsou rozmístěna různě po celé Praze i jinde. Kočičky rozdělujeme podle zdravotního stavu, nároků či příbuzenských a kamarádských vztahů zvířat. Některá depozita jsou určena pouze na ochočování koťátek, jinde je zase možné izolovat nesnášenlivé kočky. Počet depozit se čas od času liší, prozatím máme šestnáct depozit. Ve všech depozitech jsou zasíťovaná okna a balkony a kočičkám je poskytována opravdu kvalitní a maximální péče.

Pejskové
Protože je čím dál více nechtěných pejsků a útulky mají relativně plno, uvážili jsme, že bude nejlepší mít i pro pejsky vždy nějaké místečko. Nalezence přijímat rozhodně nemůžeme, ti mají útulky ve svém okrese, ale dostávají se k nám psi od lidí, kteří je nemohou mít ze závažných důvodů, nebo pejsci týraní. Pejsky pak ubytováváme v depozitu u Brna, Kladna nebo Lovosic, nebo u lidí ochotných dočasně hlídat.

Ostatní zvířata (drobná domácí), je možné u nás též přechodně ubytovat. Nabízíme místo i hospodářským zvířatům v nouzi.

Péče o zvířata, léčení
Jelikož se k nám dostává velké množství koček, které jsou nemocné, a každá je zvyklá na jiné podmínky a prostředí, je velmi těžké zajistit každé kočce to nejlepší. Kočka se při změně prostředí tedy nemůže vyhnout stresu. Pro některé kočky jsme pouze přechodným domovem, ale pro některé i trvalým, a v tom je značný rozdíl.

FidgeraldAby u nás mohly být kočky natrvalo, musíme jim zajistit takové podmínky, aby se u nás cítily jako doma, aby jim byl věnován dostatek pozornosti, dobré krmení a veterinární péče. Snažíme se ubytovávat kočky jen přechodně, ale pro některá zvířata jsme bohužel i domovem posledním. Jsou to zejména kočky s trvalými handicapy, které nelze dál umístit nezkušeným majitelům. Jde o závažné případy, jako např. William a jeho kožní problémy, nebo kočky starší 14 let, jedna dokonce v květnu 2008 oslavila 22. narozeniny!

Některé kočičky jsou u nás napořád a některé jen dočasně, ale kvůli léčbě i více než jeden rok.

Čas od času se objeví i kočky částečně nepohyblivé, např. po autonehodách či pádech z okna. Tyto kočičky vyžadují rehabilitaci nebo doživotní pomoc s pohybem. Záleží na každé kočce, na jak dlouho jí zajistíme doživotní pobyt v některém z našich depozit. Staré kočky žijící roky na ulici, které si k nám mnohdy přišly pro pohlazení, teplou postýlku, pár měsíců s námi spokojeně žily, ale pak se rozloučily a odešly do nenávratna. Některé kočky přežijí roky, některé týdny, záleží to na tom, co je v životě na ulici potkalo. Nemáme právo rozhodovat, které kočičky necháme žít a které ne jen proto, že je kvůli zdravotním problémům nejsme schopni dát za měsíc do nabídky. Díky hodným lidem, kteří poskytly domácí depozita, finance a dary, můžeme takovým kočičkám zajistit důstojné dožití v optimálních podmínkách a s kvalitní veterinární péčí.

Tímto vysvětlujeme, proč některé kočky v naší péči nehledají nový domov.

Každá nová kočička je vždy nejprve prohlédnuta a zaevidována. Poté se přesune do depozita podle toho, zda se jedná o kočku či kotě, zda má sourozence, zda je nemocná, zvyklá v bytě, kastrovaná, očkovaná, plachá, nebo přítulná.

Novou kočičku přesuneme nejdříve na 14 dnů do karantény – tato doba je nutná hlavně proto, že taková je inkubační doba kalicivirózy a jných chorob. Prvních pět dnů se s kočkou nesmí nijak manipulovat (odčervovat ani nic jiného, pokud není těžce nemocná), pět dní je ze zákona povinné sledovat kočku pro případ vztekliny. Po pěti dnech je postupně zbavovaná parazitů, po 14 dnech naočkovaná, je-li zdravá. Za 21 dní přeočkovaná, v případě dospělé kočky kastrovaná po 14 dnech od druhé vakcinace. Teprve pak je přidána do naší nabídky na internet. Taková kočička určená k adopci je pak zařazená do depozita, které je pro ni vhodné a  ve kterém je zrovna volné místo. Nová kočička, je-li při příjmu relativně zdravá, může být tedy do nabídky k adopci zařazená nejdříve za 6–8 týdnů. Kotátka samotná nepředáváme, od matek neodstavujeme dříve jak ve 4 měsících.

Kočičky krmíme konzervami 2–3 x denně, k dispozici mají neustále granule vyšší kvality. Levné granule nezkrmujeme, poskytujeme je jiným útulkům (mají-li zájem), nebo je přidáváme venkovním kočkám. Chceme, aby naše kočky měly tu nejlepší výživu, což výrazně přospívá ke zlepšení jejich stavu. Občas dostávají i vařené drůbeží maso, syrovým masem se v útulcích krmit nesmí z hygienických důvodů, proto jím nekrmíme ani v domácíh depozitech. Nepřidáváme kočkám žádné těstoviny ani pečivo. Dodáváme vitamíny, jogurt a tvaroh. Březí kočky a kojící mají nadstandardní výživu 24 hodin denně. Podle toho pak odchované vrhy vypadají a jejich zdravotní stav je výborný, kotátka odstavujeme od matek ve 4 měsících a kolem půl roku je nabízíme k adopci. Díky kvalitním podmínkám „odchovu“ máme velmi nízkou úmrtnost narozených kočiček.

Léčení
Kotě s herpesviremKočky trpí zejména virovými chorobami jako je kaliciviróza, panleukopenie a herpesvirová onemocnění. Dále zápaly plic a záněty dutin, parazitózami a dalšími infekcemi. Nemocné kočky u nás léčíme.

Nemoci venkovních koček většinou nejsou nebezpečné pro člověka. Jde hlavně o rýmová a parazitární onemocnění nebo imunitní deficity. Od koček se člověk může nakazit případně pouze vzteklinou, která se v naší republice již nevyskytuje, nebo toxoplasmózou, a to pouze v případě pojídání kočičích výkalů, nikoli jednorázově, ale průběžně.

Léčíme i vážnější problémy, jako autonehody apod. Záněty a další problémy, které mnozí nálezci i veterináři řeší raději radikálně, než by se pokusili o léčbu.

Každá kočička dostává u nás šanci, většinou si tak můžete přečíst příběhy se šťastným koncem, nikoliv smutné konce. Co se týče těžce nemocných nebo těžce zraněných koček, o utracení rozhoduje zásadně veterinář, se kterým spolupracujeme a naprosto věříme jeho úsudku.

Nemocná kočkaV letním období se můžeme vydávat i za kočičí nemocnici nebo kočičí jednotku intenzivní péče. Někdy musíme ve dne v noci pečovat i o mnoho nemocných koček. Krmení a napájení po dvou hodinách, koťata po půlhodině, 2 x denně antibiotika, infúze, ošetřování. Měli jsme najednou 25 slepých koťátek na ruční odchov, Williama s otevřenými ranami po těle, 4 kočky se salmonelózou, dvě kočky po úraze (rozdrcená pánev a fraktura přední tlapky), několik koťat s kalicivirózou z jednoho vrhu, tři kočky po operacích a vysoce březí kočky. Všichni pečovatele s nimi měli plné ruce práce. Kočky přežily (většina), ale jejich ošetřovatelé málem ne. A zatím nemáme pocit, že by se taková situace nemohla každé léto opakovat. Jelikož lidé jsou nezodpovědní, nekastrují kočky, neočkují, nestarají se o ně a pak mají pocit, že jsme spasitelé všech. Jsme schopni vyléčit skoro cokoliv, ale tím skoro máme na mysli, že vždycky to prostě možné není.

Dokonce si k nám čas od času někdo odloží svoji kočku, což je případ třeba Pepiny. Telefonoval nám zoufalý člověk, že mu umírá kočka. Desetiletá Pepina skutečně umírala. Ležela na zemi s posledním stupněm dehydratace, těžká žloutenka, vodnatelnost podkoží, plná blech, zánět dutin, otok hlavy, uší a hemoragie v tlamě a ušních boltcích. Jako jediné humánní řešení nám přišlo kočku utratit. Ale majitel počítal s tím, že kočku určitě budeme léčit a my mu nedokázali odmítnout.

Pepinu jsme tedy vzali do útulku a začal boj o její život – okamžitě zajistit tekutiny a uvolnit nos, po několika křečích v našich žaludcích, jsme odpor překonali a ujali se čištění ústní dutiny a hygieny celé „podělané“ kočky (průjem). Topná dečka, přepravka, tma a klid, antibiotika, Ketofen, teplotu jsme raději neměřili, riskovali jsme roztavení teploměru.

Za dvě hodiny jsme do bezvládné kočky sondou pumpovali trochu krmení. Kupodivu nezvracela. V noci 2 x napít, zkontrolovat a od rána znovu. Celý týden ležela jako ochrnutá, bylo to zlé, na nožičky nereagovala – jako hadříček. Uslintaná, žlutá, smradlavá. Pak jsme vyháněli blechy. Zkoušíme poslední výkřiky do tmy – tea trea olej, Bachovy kapky a podobné blbosti jako bylinky, čaje… Nic, pořád nic, kočka nežere, nechodí, jenom leží. Tiše přede. Jednoho rána děsivý křik. Tak kde máte to žrádlo? Co ty hadičky? Nechci! Je mi horko, chci čůrat. Nevěřili jsme. Kdo tu kočku vyměnil? Ne, byla to Pepina, stála na všech čtyřech a hlásila se o jídlo. Snědla celou misku, vypila vodu, prošla se. Od té doby byla fit. Ještě rekonvalescence, chodící kostra pomalu přibírala. Nikdo netušil, co se jí stalo. Jestli ji někdo otrávil, nebo tento stav způsobily blechy, špatné ledviny či infekce? To je už jedno, Pepina je stále živá a zdravá. Majitel veselý. Děláme zázraky na počkání:-) Pláčeme však nad nezodpovědností a sobeckostí lidí, za čož však zvířata vinit nemůžeme a odepřít jim pomoc by bylo také "nefér."

Terapie koček
Kromě nemocí mají kočky i psychické problémy. Osamocená koťata, kočky z bytu nezvyklé na jiné kočky a kočky plaché či vystresované. S každou kočičkou pracujeme zvlášť a pomáháme jí psychicky se srovnat. Koťátka přidáváme k ostatním, aby se znovu začlenila do kolektivu.

Když si kočka zvykne na ostatní kočky, většinou se povede změnit i její negativní chování vůči lidem, kočka, která si zvykne na kočičí kolektiv, se změní – je klidnější, vyrovnanější, méně se bojí, rychle si zvyká na nové prostředí a nebojí se nových věcí. Dokáže se snáze vyrovnat se stresem. Plně socializovaná kočka už ostatní kočky k sobě ani nepotřebuje, ale nebojí se jich a neútočí. A nebo naopak přítomnost další kočky velmi vyžaduje, protože cítí, že se stala její oporou. Kočka si zvykne na kolektiv za různě dlouhou dobu, záleží na věku a povaze, ale úplně socializovaná bývá až po 1–2 letech. Dávat takové psychicky nemocné kočky dohromady dá pak věru hodně zabrat! Je zapotřebí trpělivý přístup, klid a láska.

A to jsou právě ty kočky, které byly od kotěcího věku sami v bytě!

Práce s kočkou, se psem
Co zkoumáme? Všímáme si kočičí psychologie a každou kočku pozorujeme zvlášť. Máme zkušenosti už s mnohými problémy, jako je nečistotnost, její důvody a odstraňování, dále navykání koček na nové prostředí, na novou kočku a vůbec vše, co s kočičím chováním souvisí. Cílem je naučit kočky žít tak, aby se nebály toho, čeho nemají, aby se snadno přizpůsobily a nedělaly svým majitelům potíže. Rádi odpovíme na dotazy, odhalíme příčinu, ale na majitelí potom záleží, co s tím hodlá dělat. Kočka je živý tvor, velice zajímavý, krásný a věrný. Je však potřeba v kočkách hledat dobro a jejich kouzlo. Každá kočka je zvláštní osobnost.

Věnujeme se též výchově a výcviku psů.

Komu pomáháme
Pomáháme dalším organizacím, útulkům a soukromníkům, kteří pečují o opuštěná zvířata. Udržujeme přátelský kontakt a vypomáháme si, jak je to jen možné ve prospěch zvířat. Věříme, že společná spolupráce přispěje ke zlepšení situace opuštěných koček na světě.

Odchyty
Hned na začátku je třeba vysvětlit, jak se kočky na ulici dostaly. Jak se lidé někdy mylně domnívají, nejsou to potomci kočky divoké – tyto kočky shromažďující se u popelnic, v parcích, sídlištích apod. jsou kočky původně domácí – ztracené nebo vyhozené. Vše začala kdysi dávno jedna kočka. Tato kočka se ocitla na ulici, někdo ji začal krmit a ona začala rodit koťata. Koťata nebyla zvyklá na lidi a zdivočela, množila se dále už jako plaché kočky. A podobných příběhů jsou statisíce. Spousta lidí se domnívá, že kočky jsou plaché, protože jim někdo ublížil. Není tomu tak. To, že jim někdo ublížil, vyloučit nemůžeme, ale není to příčina jejich plachosti. Tyto kočky se nedají ochočit (tedy ne tak snadno, pokud na tom trváme, dá to opravdu hodně práce), proto je nutné odchytit je pomocí odchytových pomůcek.

Proč se kočky odchytávají? Jedním z důvodů je kastrace. Odchycené kočky se po kastraci vracejí zpět do lokalit, odkud byly odchyceny, pokud tam mají vhodné podmínky. Nemohou se však dále množit a rodit další plachá koťata trpící často nemocemi a hladem. Jsou také místa, kde je nežádoucí, aby se kočky zdžovaly – sklepy, školy, školky, výrobny potravin, sklady potravin, apod. Kočky se musí odchytat a umístit se do jiné vhodné lokality. Nelze je jen tak vypustit ve měste či v lese s tím, že se o sebe postarají. Nepostarají. Kočka patří k člověku a podle zákona nemá venku mimo obydlí svého majitele co dělat.

Odchytové pomůcky
Hlavními pomůckami je sklopec a podběrák, ty používáme nejčastěji, dále také síť, odchytová velká klec, kleště a imobilizační střely – foukačky nebo pistole (s narkotizační látkou). Odchyt koček musí probíhat tak, aby nedošlo ke zranění koček a nebyl porušován zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Jak odchytáváme
Především je třeba zdůraznit, že odchytávat kočky nemůže kdokoliv. Podle uvedeného zákona může provádět odchyty jen osoba odborně způsobilá. Odbornou způsobilost lze získat pouze absolvováním odchytového kursu v Brně. V našem sdružení odborně způsobilou osobu máme.

Bohužel se v naší praxi setkáváme s lidmi, kteří odchytávají kočky tak neopatrným a neodborným způsobem, že se potom nelze divit mnohdy ostrému napadání ze strany občanů. Nehledě na to, že při takovém způsobu odchytu kočka většinou uteče nebo se zraní. Člověk, který nemá s odchytem zkušenost, nemá kočky vůbec odchytávat a udělá lépe, obrátí-li se na nás nebo jiné zkušené oprávněné „chytače“. Jakmile jednou kočka z pasti uteče, je téměř nechytitelná a bude se dál množit, trpět nemocemi a živořit. Když se dozvíme o lokalitě, kde je třeba kočky z různých důvodů odchytat, nejprve jdeme místo obhlédnout a seznámit se s „krmiči“, tzn. lidmi, kteří tyto kočky zpravidla krmí. Poté místo zapíšeme do seznamu takových míst a s ohledem na kapacitu, finanční prostředky a čas kočky postupně odchytáváme. Je důležité, aby odchytávané kočky byly hladové, v opačném případě je náš výjezd zbytečný. Samotný odchyt vyžaduje čas, trpělivost a zhodnocení situace. Odchycené kočky jsou agresivní, protože jsou vyděšené, a to mnohdy jejich „krmiči“ těžce nesou. Krmič však není majitelem koček, tudíž nemůže rozhodovat o odchytu, kastracích a ani o tom, zda se kočky na místo vrátí, zejména když kočky hodlá i nadále krmit nudlemi. Snažíme se zabránt množení koček, jejich chorobám a utrpení.

Odchycenou kočku nelze předat do péče soukromé osoby, je nutno ji umístit jí karantény pro případ, že by se u ní vyskytla infekční choroba. Dále je pak nutné kočku vrátit do původní lokality, kde byla odchycena, je-li to možné.

Akce v terénu
Z akceMimo klasické odchyty nás mnohdy čekají i různá překvapení. Někdy je nutné nasadit i vlastní zdraví, ne-li život. To je případ odchytů koček ve vršovických sklepích. Jedním z nejhroznějších míst byl sklep v Žitomírské ulici, odkud se nám povedlo pochytat 29 koček. Sklopec jsme věšeli ke stropu a lezli jsme po zdi, vyhýbali jsme se mrtvým kočkám. Poslední ze sklepů byl sklep opodál v Kodaňské ulici, kde byly kočky jen tři, ale zato ve sklepě to byla velká „chuťovka“. Mezi největší bojovky patří vyhledávání koček ve sklepích na Proseku (tři sklepy) – fyzicky náročné, všude tma, zápach, blechy. A někdy světlo baterky nedopadne na živé zvíře, ale třeba odpornou mumii kočky, pro kterou pomoc přišla pozdě. Výjimku netvoří ani záchrana kočky z kanálu, od bezdomovců nebo tajné noční odchyty uprostřed mrazů pod okny nepřejících ženštin, které se snaží své svěřence "uchránit" před naší pomocí. Naštěstí máme v týmu mladé a obětavé lidi, kterým nedělá problém pracovat i v takových podmínkách.

Umisťování
Pro opuštěné kočky hledáme nové domovy. K adopci nabízíme jen kompletně vakcinované kočky a kočky starší 9 měsíců jsou i kastrované. Kočičky necháváme kastrovat od 8 měsíců, podle váhy.

Umístění kočky musí odpovídat požadavkům kočky. Není možné vybírat kočku podle vzhledu, ale zásadně podle charakteristiky. Kočky jsou řazené do různých skupin. Při vybírání nových majitelů jsme velmi pečliví. Aby naše vynaložené úsilí nebylo zbytečné a kočky se dostávaly do dobrých rukou. Kočky určené k domku se zahrádkou nedáváme do bytu a kočky bytové zase nesmějí mít přístup ven. Kočky umisťujeme podle toho, jestli jsou zvyklé na děti, na psa, na kočky, a podle toho, jakou mají povahu. Záleží také na majiteli, zda je „začátečník“, či zkušený chovatel, pochopitelně bereme v úvahu i jeho požadavky, tzn. zda chce zvíře klidné, temperamentní, přítulné, nebo svéhlavé, jestli si chce sám plašší kočičku ochočit či pomoct nějaké handicapované, staré, zda chce kočičku jednu nebo dvě.

Koťátka do 7 měsíců dáváme pouze po dvou. Není možné od nás získat malé kotě jen jedno, a to ani k již dospělé kočce. Důvodem je to, že koťátka jsou zvyklá na kočičí kolektiv, koťátka starší sedmi měsíců umisťujeme i samostatně, ale jen k další kočce, aby netrpěla samotou. Na budoucí paničku či pánička máme určité požadavky, razíme heslo – lépe odmítnout deset zájemců a počkat na jedenáctého, který bude pro kočičku ideální, než dát kočičku prvnímu zájemci a pak řešit nevhodné umístění. Kočičky předáváme na základě předávací smlouvy. V případě jejího nedodržení se ihned obracíme na úřady.

Pokud si nový majitel bere kočičku s dobrým úmyslem pomoci a získat kamaráda, a nikoliv proto, aby si ozdobil pohovku či vyřešil přemnožené myši, není adopce žádný problém. Pokud jsou zvířata umisťovaná přes naše sdružení, můžete mít jistotu, že jim najdeme ten nejlepší domov.

Nefungujeme však jako umisťovací agentura nechtěných koček, ani jako inzertní tabule. Nedáváme do nabídky kočky, které nejsou bezprostředně v naší péči. Pokud je potřeba umístit kočičku, může se její majitel obrátit na nás, ale jen v naléhavých případech (alergie, dlouhodobé onemocnění majitele). Je však nutné přijmout kočku do jednoho z našich depozit, nebo ji alespoň opakovaně navštívit, abychom odhadli, do jakého prostředí se hodí a komu ji tedy nabízet. Musíme poznat její povahu a zajistit veterinární péči. Pakliže se ozve zájemce, předáváme zvíře zásadně my a v našem depozitu. Kočky nabízené přes naše sdružení vozíme na umisťovací výstavy.

Novým majitelům rádi pomůžeme a poradíme a jsme s nimi v trvalém kontaktu. O dovolené můžeme kočičku pohlídat a ne jen tu naší, ale i ostatní majitelovy kočky, pokud jsou řádně očkované, kastrované a zbavené parazitů. V případě onemocnění osvojené kočičky není problém domluvit se a řešit problém společně na základě našich bohatých zkušeností a za spolupráce s veterinářem.

Kdo jsme
V našem týmu jsou především ochránci a milovníci zvířat, kteří dělají maximum pro to, aby ze zvířata v naší společnosti měla důstojnější životní podmínky. Jsme parta lidí, kterým není lhostejný osud opuštěných zvířat, a snažíme se pro ně udělat vše, co je v našich silách. Všichni pracujeme dobrovolně a neustále, bez nároku na dovolenou, drahá auta, bydlení v luxusních domech. Dáváme do pomoci zvířatům úplně všechno, protože víme, že nikdo jiný to za nás neudělá.  Snažíme se stále sbírat další zkušenosti, někteří v našem kolektivu studují, např. veterinární školu, zdravotnickou, ekonomickou. Účastníme se různých kurzů, přednášek. Někteří z nás již vyškolení se snaží svojí profesi co nejvíce využít ve prospěch opuštěných zvířat a možnost pomoci sdružení.

Spolupráce
Jsme sdružení fajn lidí usilujících o dobrou věc. Můžete od nás čekat pomoc v každém případě. Máte jistotu, že o kočky, o které pečujeme, je výborně postaráno. Vždy postupujeme dle svých nejlepších zkušeností a dle zákona. Dbáme o to, aby naši členové měli chuť něco v této oblasti změnit, a nebrali „kočkařinu“ jako koníček nebo fanatismus. Naši činnost považujeme za důležitou a potřebnou, proto jí obětujeme svůj čas i finanční prostředky, a to nikoliv pro slávu či získání dalších finančních prostředků, ale proto, že to chceme! Naše aktivity jsou určeny jak zvířatům, tak lidem. Protože lidi a zvířata k sobě patří. Nevidíme v lidech jen nepřítele zvířat, ale i pomocníky. To, že existují i zlí lidé, je věc jiná, a naším přáním je, aby si tito lidé uvědomili, že mohou i oni pomoci, aby nám tu bylo všem lépe a že zvířata je možné přinejmenším tolerovat, nezabíjet, nemučit. Každý člověk má možnost alespoň trochu pomoci. Každý člověk má pro nás neuvěřitelnou hodnotu a každému jsme vděčni i za drobnou špetku naděje.

Plány do budoucna
Do budoucna bychom chtěli najít novou lokalitu, kde bychom mohli v ochranářské činnosti pokračovat. Hledáme statek nebo usedlost s velkými prostory, které by disponovaly možností výběhu a bylo by zde dost místa pro všechny toulavé tlapky. Chtěli bychom naši činnost rozšířit o větší pomoc i psům, o spolupráci se zahraničními organizacemi a hlavně dosáhnout toho, aby naši členové měli takové zaměstnání, které by umožnilo činnost sdružení financovat (doposud se totiž potýkáme s neustálým nedostatkem financí). K tomu, aby mohli dobrovolníci pomáhat neustále, nemohou chodit do práce na celý den. Chceme zapojit naše aktivity do ostatních oblastní ochrany zvířat, navázat spolupráci s dalšímu organizacemi i dalšími jednotlivci. Nejvíce ze všeho však potřebujeme zvýšit naše kapacity, přijímat více opuštěných zvířat, poskytovat kvalitnější služby jak kočkám, tak psům i lidem, kteří např. nemají své zvířátko kam umístit apod. Povědomí o našem sdružení a naší činnosti chceme šířit mezi šikorou veřejnost. Naším největším přáním je, aby měl každý člověk v této zemi naši vizitku ve své peněžence:-) Aby byla každá prosba vyslyšena, aby byla každé kočce poskytnuta pomoc, aby měl každý pes svého pána  a aby nedocházelo k utrpení zvířat vlivem špatné péče z nevědomosti.

Osvěta
Chtěli bychom naše propagační materiály (o kastraci, o péči o zvířata, o potřebě pomáhat zvířatům) šířit i jinde. V Praze i v dalších městech. Zatím toho máme tolik, že nám na to již nezbývá čas, proto uvítáme lidi, kteří by se chtěli naplno věnovat právě osvětě. Je to jedna z úplně nejdůležitějších činností – propagace a zase propagace. Problémy se musí řešit už od začátku.

Členství v naší organizaci
Členství v našem občanském sdružení není nic složitého. Je k němu potřeba jen souhlas s vnitřním řádem sdružení stvrzený podpisem. Hledáme stejně smýšlející členy a kamarády, kteří jsou ochotni spolupracovat na dobré věci. Každý zájemce k nám vstupuje nejprve jako dobrovolník, když se spolupráce osvědčí, nabídneme mu členství. Člen si sám určí, jakým způsobem chcete pomáhat. Čím víc nás bude, tím více zvířat zachráníme.

Denisa Zárybnická, Toulavé Tlapky

Zdroj fota: Denisa Zárybnická, volně dostupné zdroje na www.google.com


Kontakt

Monchichi-sdružení zvířátek

jihočeský kraj-TŘEBOŇ


Hafici.cz

 Miciny.cz

Konicci.cz